DÍVKA V LEDU, ROBERT BRYNDZA

 DÍVKA V LEDU

Dívka v ledu je prvním případem inspektorky  Eriky Fosterové, jejím autorem je činorodý britský spisovatel Robert Bryndza, který má na kontě už nejednu detektivní sérii a nejen tu.

My se dnes ale podíváme na první díl Dívku v ledu...

K Dívce v ledu jsem přistupovala trochu skepticky, tak jako ke každé populární knize, která má své místo nejen na předních příčkách bestsellerů ale i v srdcích mnoha čtenářů...a zklamaná jsem naštěstí nebyla, po prvním díle sice nevykazuju závislost na tuto sérii, ale to se může ještě celkem rychle změnit, protože série na to určitě má.

Robert Bryndza začíná klasickou nesmrtelně populární zápletkou o zavraždění mladé dívky z bohaté rodiny, která nebyla takový beránek jak si všichni mohli myslet...díky naprosto skvěle atmosferickému a dobře napsanému začátku se dostanete do příběhu jako nic, což je u detektivky bytostně důležité. Robert jak zapsán jako autor, který píše lehce a jednodušším stylem, takže je dostupný naprosto pro každého a čtení utíká rychle jako blesk...což můžu jenom potvrdit. Vůbec tím nenarážím na to, že by autorův styl byl primitivní, to vůbec ale píše odlehčenějším stylem, díky kterému více než 400 stránkovou knihu přečtete ani ne za dva dny, možná dříve. A přesně tenhle styl jsem ted potřebovala, a budu ho potřebovat pořád, protože je velmi návykový.

Co se týče příběhu autor rozehrává zajímavé vyšetřování v jehož čele je traumatizovaná inspektorka s velmi drsnou minulostí, ne že by to v tomhle žánru bylo něco ojedinělého, ale přidává to tomu emoční kredity navíc a vy dokážete s postavou více sympatizovat. Né že by to tedy v případě Eriky bylo tak těžké...její povaha to člověku celkem usnadnuje, jelikož dokáže být odvážná, sympaticky umanutá a tvrdohlavá, a má velmi silný smysl pro spravedlnost a velmi chytlavé jízlivé poznámky, které člověka zaručeně pobaví. Je prototypem typické inspektorky v telenovelách, zároven ale z něj určitými částmi povahy vybočuje a to je samozřejmě dobře. 

Celý proces vyšetřování je napsán chytlavě a čím víc postupuje kupředu, tím víc vás začíná bavit, stejně jako postavy které se pomalu začínají vybarvovat. 

Zasazení do období Vánoc nebo zimy dokáže navodit hutnou a nepříjemnou atmosféru, stejně jako pochybné hospody, večírky nebo snobská anglická společnost a její chladná a neosobní příbytky. Propojení se Slovenskem dodává českému čtenáři ještě větší pocit spojení a navození soukromé atmosféry.

Celkově knihu hodnotím velmi pozitivně. Opravdu velmi se mi líbila, i víc než jsem očekávala a doufám, že mě ostatní díly nezklamou a dozvím se o Erice zase něco víc. Už se na to opravdu těším...